RUM IV. a jeho druhy

Poslední díl série o rumu je tu. V posledním článku o zrání a míchání jsme vám slíbili, že se podíváme na jednotlivé druhy rumu, jejich specifikace a to, jak si je nejlépe vychutnat. Tak hurá na to.

Rumy se dají třídit z tolika pohledů, že bychom vás tímto článkem jistojistě utrápili, a to opravdu není našim cílem. Pojďme si spíš říct něco o nejrozšířenějších druzích a pojmech, které vám pomohou se mezi rumy trochu zorientovat.

Začněme světlými, nebo taky bílými rumy, určitě je všichni znáte. Rum má svoji tmavou barvu nejčastěji díky zrání v sudech. Ten bílý si v nich většinou moc nepoleží, a proto nemá kdy zezlátnout. Jedná se tedy o mladé, výrazné a osvěžující rumy. Rozhodně nic nezkazíte, pokud je použijete jako základ vašeho oblíbeného drinku.

Asi nejrozšířenější kategorií jsou rumy zlaté, chcete-li jantarové barvy. Tady už se bavíme o rumech klasického typu, které jsou stařené ve vypalovaných dubových sudech. Tyto rumy jsou tmavší a vyzrálejší než ty bílé a jejich chuť mnohem vyváženější. Můžete je použít do drinků, ale rozhodně vás neurazí ani čisté, neboli “straight”.

Skvělé jsou také tmavé rumy, které si v sudech poležely zpravidla nejdéle a můžete od nich tedy očekávat největší vyzrálost a bohatost chutí. Ve většině případů jsou postaveny na melase či karamelu. Už tyto základy propůjčí rumu zlatavé zbarvení. Nejlépe si je vychutnáte čisté.

Dost možná jste se už setkali se specifickými “spiced” či “flavoured” rumy, které mají nějakou zajímavou příchuť. Šmrnc jim může dodat třeba vanilka, skořice, zázvor, citrusy, kokos a mnoho dalších aromatických přísad. Ochucené rumy jsou dobré samotné, ale koktejlům dodají úplně nový rozměr.

Elitní třídou jsou pak prémiové rumy. Vyrábí se tak, že palírna vezme své nejstarší rumy a vytvoří z nich prvotřídní blend. Výjimečné jsou také takzvané “overproof” rumy. Jedná se o extra silné rumy s vysokým procentem alkoholu, které mají tradici převážně na karibských ostrovech. Jejich využití je překvapivě široké, můžete je použít jak do míchaných nápojů, tak třeba i při vaření.

Setkáte se i s ročníkovými rumy, které jsou vyrobeny z jedné konkrétní várky k danému roku. Rumy lze rozdělovat také podle způsobu zrání a míchání, tedy single barrel, systém solera anebo reserve, o kterých jsme se vám rozepsali v článku o zrání. Rozlišovat je můžeme také podle základní suroviny, protože ne všechny rumy jsou z melasy. Některé používají jako základ například třtinovou šťávu, ale existují i další možnosti. O těch se dočtete v našem povídání o výrobě. 

Poslední dělení, které zmíníme, je dle původu, a to na rumy španělské, francouzské a britské. Ty španělské jsou vyráběny z melasy a produkují se hlavně na Kubě, v Dominikánské republice nebo v Jižní Americe. Mají sladší charakter a skvěle se hodí i do koktejlů. Oproti tomu francouzské rumy stojí na základu ze třtinové šťávy, mají tak silný ovocný nádech a těší se oblibě v bývalých francouzských koloniích jako je Réunion nebo Guadeloupe. Poslední skupinou jsou anglické, ty pochází nejčastěji z Jamajky a Barbadosu. Díky své námořní historii si stále drží svůj lehce neučesaný charakter a větší procento alkoholu. 

Všeobecně je jistě mnohem více faktorů, podle kterých můžeme rumy dělit, ale toto jako základ určitě bohatě postačí. Ve finále ale vlastně nezáleží na tom, jaký druh rumu máte nejraději. Nejdůležitější je užít si chvilky, které mu věnujete. 

Dostali jsme se do úplného závěru našeho blogového seriálu o rumu. Doufáme, že vám přinesl nové informace o rumu jako takovém, a že vám pomohl dívat se na něj v novém světle. Po tom, co jste poznali jeho historii a tradiční výrobu, vám určitě začne chutnat ještě více. Budeme se na vás těšit u další série! 

Mezitím s námi můžete zůstat v kontaktu na Facebooku a Instagramu, kde sdílíme zajímavosti s (nejen) rumovou tematikou.