KOŇAK I. Co to je a kde se vzal?

Máme tu konečně duben a s novým měsícem přichází i nové téma. V posledních článcích jsme už probrali historii i výrobu rumu a whisky, tak se můžeme pustit do nejoblíbenějšího francouzského destilátu, tedy koňaku. Dnešním krátkým článkem si představíme jeho historii a vývoj až do současnosti. Vysvětlíme si také to, co musí lahev nesoucí tento název splňovat a v čem se odlišovat od brandy. Pusťme se tedy do toho. 

Pro začátek je důležité vědět, že koňak je vlastně brandy, tedy destilát z vína, který se vyrábí jen v určité oblasti Francie podle přísných pravidel. Původ brandy sahá až do 16. století, kdy do francouzského regionu Cognac dorazili holandští osadníci kvůli nákupu soli, dřeva a vína. Po úspěšném obchodu je ale čekala dlouhá cesta domů, během které by se víno zkazilo. Museli tak přijít na způsob, jak francouzskou specialitu zakonzervovat. Přesně proto zkusili destilaci, která se ukázala být tou nejspolehlivější metodou. Z vína tak vytvořili dnes velmi oblíbené brandy a také “vodu života” - takzvanou eau-de-vie. Po několika pokusech pak obchodníkům došlo, že druhé vypálení nejen ještě více zmenší objem nákladu, ale má za výsledek lepší a kvalitnější produkt. Holanďané tedy stojí nejen za vznikem brandy, ale i za vznikem samotného názvu, který pochází z “brandewijn”, což je v doslovném překladu pálené víno.

V 18. století vznikali ti největší výrobci koňaku, jako Martell v roce 1715 nebo Rémy Martin roku 1724 (na fotce můžete vidět lahev Martellu z roku 1887). Už tehdy se koňak stal velice oblíbeným nápojem v Británii, kde na něj byly ale zavedené vysoké daně. Jestli jste četli naše články o rumu nebo whisky, tak je vám už jasné, co se dělo dál. Zkrátka asi žádný pořádný alkohol nemůže vynechat dobrodružné pašovací období. V jednu dobu prý byli největšími dovozci této francouzské speciality sami pašeráci. Brzy se její obliba rozšířila do velké části světa a dlouho se držela na první příčce.

Avšak poslední dvě desetiletí 20. století byly pro koňak horskou dráhou. Ačkoli raketově vylítly prodeje v Japonsku, v Evropě se silně propadly. V roce 2001 ale přišel zlom, který výrobci koňaku asi opravdu nečekali. Několik amerických hip-hopových umělců zmínilo značky koňaků ve svých písních a prodeje v USA naprosto explodovaly (průkopníkem byl Busta Rhymes a jeho píseň “Pass The Courvoisier”)Od tohoto boomu si francouzské tekuté zlato drží svou luxusní úroveň a patří mezi ty nejoblíbenější druhy alkoholu na světě. To platí obzvláště pro asijský trh, který po kvalitním koňaku doslova šílí. 

Když za sebou máme historii, tak je na místě si vysvětlit, co to koňak vlastně je. Ačkoli se brandy může vyrábět po celém světě, s koňakem je to trochu komplikovanější. Vyrábět se může jen v šesti francouzských oblastech. Nejkvalitnější a nejprestižnější pochází z Grande Champagne a Petite Champagne. Můžete se setkat i s označením "Fine Champagne", které označuje koňaky obsahující to nejlepší brandy pocházející právě z těchto dvou regionů. Dalšími jsou Borderies, Fins Bois, Bons Bois a Bois Ordinaires. Ve Francii berou své dědictví opravdu vážně, takže mají dokonce specifický úřad, který kontroluje kvalitu a splněné podmínky v jednotlivých palírnách. Jedině brandy vyrobené striktními postupy ve francouzském regionu Cognac může totiž nést jeho jméno a musí splňovat následující:

  • pocházet může jen z departementů Charente a Charente-Maritime (jejichž oblasti jsme si vyjmenovali výše),
  • zrát minimálně 30 měsíců v sudech z francouzských dubů,
  • duby musí pocházet z lesů Limousin a Tronçais ve střední Francii, 
  • destilace musí být dvojitá,
  • destilovat se může jen v tradičních měděných kolonách,
  • víno musí být destilováno jen v období mezi 1. listopadem a 31. březnem, tedy ihned po sklizni,
  • využívat se mohou jen konkrétní odrůdy vína. 

Koňak, stejně jako ostatní destiláty, už v lahvi nezraje. Počet let, který najdete na etiketě, tedy označuje dobu strávenou v sudu. Platí to, že čím déle si poleží v sudu, tím sametovější a komplexnější je. Většina koňaků na trhu je stará mezi dvěma až pěti lety. Můžete se ale setkat i s opravdovými veterány, kteří mohou být staří 40-50 let. Finální produkt je zpravidla blendem (směsí) různě starých koňaků z různých oblastí.  

Paradoxem je, že se koňak ve Francii nikdy nedočkal nějaké zvláštní obliby a pouhá 3 % z celé produkce zůstanou v jeho “rodné zemi”. U nás se sice nezadá třeba s rumem, ale patří mezi stálé destiláty v sortimentu kvalitních restaurací a barů. Ať si svůj koňak koupíte kdekoli, vždy se setkáte se zkratkami na etiketách, jako jsou například VS, XO nebo VSOP. Abyste při výběru netápali, tak si přesně tuhle terminologii a celou výrobu podrobně vysvětlíme v příštím článku. Při vašem dalším nákupu se tak určitě trefíte do svých chutí. 

Chcete mít přehled o tom, jaké lahve jsou ve slevě, co se prodává nejvíc, nebo co je u nás nového? Přihlašte k odběru newsletteru níže. Nemusíte se bát, že bychom vám zatěžovali schránku - zasíláme maximálně dva za měsíc.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení