RUM III. Jak rum zraje a co je to blend?

Po přestávce vás znovu vítáme u pokračování naší série o rumu. V předchozích článcích jsme si povídali o původu a historii, ale také o fermentaci a destilaci této oblíbené lihoviny. Dnes na výrobní proces navážeme a dostaneme se k postupům zrání a míchání.

U popisů nejrůznějších rumů se můžete setkat s výrazy jako “aging” nebo “maturing”. Nemusíte ale sahat po slovníčku, protože obě slova můžeme krásně nahradit českým “zráním”. Z předchozích článků už víte, že to, co projde destilací, je pitelné - často až moc :-). U většiny rumů ale opravdu stojí za to nechat produkt ještě pořádně vyzrát v kvalitních dřevěných sudech. 

Pro své osvědčené vlastnosti se po staletí používají vypálené sudy z dubového dřeva. Tento druh dřeva totiž neuvolňuje do tekutiny žádné nežádoucí pryskyřice, které by se na chuti špatně podepsaly. Je to právě naopak. Uvolňující se dubové esence zrajícímu alkoholu vyloženě prospívají. Můžete se setkat s tím, že některé rumy zrají v sudech po bourbonu, whisky, koňaku, či sherry, což jednoduše rozeznáte při ochutnání. Klasickým postupem je i střídání několika různých druhů sudů, ve kterých si lihovina poleží po dobu jednoho roka, nebo klidně i dvaceti let. Délka zrání se často projevuje také na barvě výsledného rumu. Čím déle v sudu odpočívá, tím tmavší většinou je.

Po dozrání se dostáváme k blendingu neboli míchání. Možná vás to překvapí, ale mnohdy se míchají různé druhy rumů s odlišným stářím, které mohou pocházet i z různých druhů sudů. Cílem je získat bohatý komplex chutí, vůní nebo konkrétní procento alkoholu. Zajímavostí je pak systém Solera, kdy jsou na sebe sudy vyskládány do tří pater. Nahoře jsou ty nejmladší a úplně dole ty nejvyzrálejší. Mladé rumy postupně překapávají do středně starých a ty do těch nejstarších. Z nejstarších se pak rovnou stáčí do lahví. Výrobce tak může mít k dispozici stále stejné množství rumu se stejnými vlastnostmi.

Když už jsme u těch blendů - možná byste čekali, že číslo na etiketě informující o stáří rumu bude vypovídat o jeho zralosti. V Evropě můžou takto výrobci informovat o vyzrálosti nejstarší složky, zatímco ostatní rumy ve směsi mohou být mladší. Tak si na to při nákupu dejte pozor, protože to funguje přesně naopak než třeba u skotské whisky.

Článek představuje anglické názvy pro zrání i míchání, ale nejsou to jediné cizí výrazy, se kterými se můžete u rumů setkat. Někdy můžete narazit na označení “reserva”, které poukazuje na to, že jsou v lahvi smíchány ty nejvyzrálejší rumy dané palírny. Nejednou uvidíte i název “single barrel”. Ten znamená to, že rum zrál jen v jednom druhu sudu a nebyl míchán, tedy blendován.
Poslední etapou je samotné lahvování, které (narozdíl od vína) ukončí jakýkoliv další vývoj svého obsahu. Rum v lahvi už tedy nijak své vlastnosti nezmění.

Základy zrání a míchání rumů zní takto možná jednoduše, ale jde o procesy, které si jednotlivé palírny vyšperkovávají desítky let a ovládají je jen mistři, kteří tomuto řemeslu oddali svůj život. Mnohé destilérie si udržují v tajnosti původní postupy svých předků, a tak z výroby úplně vyčleňují jakoukoli moderní techniku. Tyto faktory se obrovským podílem podepisují na celkové kvalitě rumu. My si pak můžeme vychutnávat neuvěřitelnou harmonii chutí a vůní, která je výsledkem tradice a tvrdé práce.

Doufáme, že vám tento krátký exkurz do výroby rumu vnese do příští degustace nové světlo a pomůže pochopit složitost a krásu tohoto nápoje. Příště nás čeká poslední díl této rumové série, který vám představí jednotlivé druhy rumu a tipy na to, jak si je nejlépe vychutnávat. Abyste závěrečný blogový příspěvek neminuli, tak nás sledujte na Facebooku a Instagramu, kde vás na něj upozorníme. Na zdraví!

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení